Co Vás zajímá?
Použití sušeného ovoce v kuchyni
Vaříme se sušeným ovocem
Sušené ovoce má v tradiční české a moravské kuchyni mnoho využití. Za svou práci se sušeným ovocem, jsem nasbírala a vyzkoušela mnoho receptů a tipů.
1. Nesířené sušené ovoce lze naložit do čisté pálenky, kde vytvoří krásnou barevnou variaci.
2. Sušené hrušky se používají k výrobě hruškové náplně na valašské koláče frgály. Několik zákaznic je od nás bere a co vím, tak sušené hrušky namočí do vody. V této vodě je následně povaří s kořením, zcedí a namelou na mlýnku a náplň je na světě.
3. Já s oblibou sušené višně namáčím do trochy rumu a používám je do makové bábovky, perníku, rolády, náplní dortů. Nepečené kuličky raw lze rovněž vyrobit rozmixováním sušeného ovoce. Některé recepty, ty vyzkoušené, najdete i u mě na webu.
4. Někdy se stane, že máte sušené ovoce na misce na stole a ono se v zimním počasí, kdy se topí ,seschne a ztvrdne. Pak je nejlepší je právě použít na zalití rumem či mlékem a šup s ním do perníkového těsta.
5. Ze sušených nesířených švestek umixujete krásnou hmotu na nepečené cukroví. Stačí přidat mák nebo kakao, ořechy, kokos a zdravé a chutné cukroví je na světě.
Džem jen z čerstvého ovoce
Ovoce jen ze sadu
Tento příspěvek se týká výroby našich džemů. My v Domácích dobrotách dbáme na kvalitu ovoce ke zpracování a respektujeme jeho sezónnost. Proč o tom právě píšu? Poměrně často se v poslední době setkávám se zpracovateli, kteří právě džemy nebo ovocné šťávy vaří z mraženého ovoce. Nic proti tomuto způsobu výroby, je to na každém z nás. My však upřednostňujeme a to výhradně ovoce vyzrálé v sadu a zpracujeme je hned. Myslím, že chuť a konzistence na výrobu džemů je u tohoto čerstvého ovoce nejlepší. Proto máme některých druhů džemů jen omezené množství, které se nám podařilo vyrobit v sezoně daného druhu ovoce a na jaře nemusí všechny být skladem.
Nepovažuji to za naši nevýhodu, ale beru tento fakt jako přednost. Zákazník pozná, že džemy jsou opravdu jen z čerstvého ovoce.
Otázka jak uskladnit naše sušené ovoce mě provází od začátku naší sušárny. Hlavní charakteristikou našeho sušeného ovoce je, že je nesířené a nepřislazované. Musíme je tedy dobře usušit, aby jsme odpařili přebytečnou vodu. Pak je ovoce vhodné na uskladnění na pozdější dobu a nezkazí se. My jsme sušené ovoce nejprve balili do celofánových sáčků. Zde ale docházelo k časté kontaminaci potravinovými moly, kterým sušené ovoce chutná a celofánový sáček prokousali. Začali jsme tedy ovoce balit do dnešních obalů, což jsou sáčky tzv. Doypacky. Zde je sáček uzavřen zipovým uzávěrem, který lze opakovaně zavřít a otevřít. Při balení sáček uzavřeme tepelnou žehličkou, která zataví sáček. Po otevření je dobré sáček opět zavřít, nebo dát sušené ovoce do sklenice se šroubovacím uzávěrem.
Tím, že naše sušené ovoce není ošetřené chemicky ani napuštěné cukrem, není vhodné k uskladění v papírových ani látkových sáčcích. Sušené ovoce dále totiž na vzduchu pracuje. Sesychá se nebo naopak jablka vlhnou, protože nasají vzdušnou vlhkost. Sušené švestky, marokánky aj. zase mohou po čase na vzduchu ztvrdnout.
Je dobré tedy sušené ovoce ponechat v uzavřeném sáčku nebo sklenici a nebo je sníst.
Cukr fruktoza na sušeném ovoci
Není to plíseň, je to cukr
Naši rubriku, co Vás zajímá, začnu jedním problémem, kterým je cukr neboli fruktoza v ovoci. Pokud ovoce před sušením nesíříme, tak zůstane přirozeně živé. Usušíme je, odpaří se z něj voda, ale ostatní látky v něm zůstanou a časem mohou začít pracovat. Jako třeba cukr fruktoza, která u sušených švestek nebo meruněk se občas vyskytuje. Je to až asi po roce od usušení. Nejedná se o plíseň, ta by se ukázala hned a je cítit. Když ovoce opereme teplou vodou, tak je opět pěkné a můžeme je konzumovat.