Jaký je náš příběh?

Sušené ovoce pro syna místo bonbonů

Se sušením ovoce začala moje maminka asi v roce 2000. V té době jsem měla malé děti a můj syn byl velký mlsoun a měl rád sladkosti. Babička mu dávala sušené ovoce místo bonbonů. Když jsme k ní přišli příště, už se sám natahoval na stůl po misce se sušeným ovocem. V té době mu byl rok. 

Začali jsme tedy i my doma v troubě a pak i v malé sušárně sušit ovoce dětem a sami sobě.

Jak jsme začali se sušením Domácích dobrot

Tak vznikla myšlenka postavit sušárnu ovoce. Cesta k tomuto podnikání nebyla jednoduchá. Přeci jen pracujeme s potravinou a tato výroba podléhá mnoha nařízením. Tím Vás ale nebudu zatěžovat.

 Od začátku sušíme ovoce pouze od českých pěstitelů. Každý plod projde našima rukama a pečlivě vybíráme jen kvalitní ovoce. Při sušení nepoužíváme žádné konzervanty ani siřidla na zlepšení vzhledu a udržení delší trvanlivosti. Ovoce nepřislazujeme cukrem, pouze višně jsou blančírované cukernou vodou. Zakládáme si na kvalitě a volíme takové odrůdy ovoce, které jsou po usušení, co nejchutnější.

Sušení s láskou

Moje zkušenost je ta, že na každém začátku musí mít člověk nadšení pro danou věc a chuť pracovat a tvrdě pracovat. Úspěch se dostaví. Není to sice hned a nejde o zbohatnutí. Jde hlavně o pocit, že dělám práci, která mě baví a vidím za sebou konkrétní výrobky a spokojené zákazníky. To je pro mě, bývalou účetní, to největší ohodnocení.

Něco z historie sušení ovoce

V dřívějších dobách bylo sušení vlastně jediný způsob, který umožňoval uchování ovoce přes zimu. U nás se odpradávna sušily švestky v typických selských sušárnách, v nichž se vesměs topívalo dřívím. Česká sušená švestka bývala v té době i za hranicemi velmi oblíbena, zejména pro příjemnou, sladce kořenitě navinulou chuť masité dužniny.

Kromě švestek se sušily i hrušky a jablka, které se před sušením často křížem krájely. Odtud pochází název křížaly. Jemně utlučené a rozemleté sušené hrušky se nazývaly prachanda, která v mnohých krajích Čech dlouho nahrazovala perník. Prachandou se posypávala většina domácích pokrmů, zvláště rozmanitých kaší. Méně se potom sušily tmavé třešně a višně.

Sušené ovoce se používalo k zásobování zámořských a polárních výprav. Pravý rozmach byl za první světové války, která přispěla k vývoji technologie. Není pochyb o tom, že v dobách válečné tísně se jen tímto způsobem podařilo zachránit mnohé výživné hodnoty, které by jinak podlehly zkáze.

Zdroj: kniha  Konzervace ovoce a zeleniny: Ing. Dr. Karel Kamenický